Slovanská opevnění na Moravě
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Slovanská opevnění
Cílem tohoto referátu je částečně přiblížit styl slovanského opevnění a rozebrat jeho strukturu a současně poukázat na nejznámější české a moravské naleziště hradisek.
Opevnění bylo základní a zcela nezbytnou součástí slovanského mocenského centra. Budování slovanských opevněných sídlišť má své počátky již v předvelkomoravské době, ale pro bližší popis si vybereme jedno z nejznámějších opevněných sídlišť Velké Moravy a tím jsou Mikulčice.
Jak jistě všichni víte, opevněné hradisko v Mikulčicích leželo na místě, tak dobře situovaném, že celé hradisko mělo přírodní ochranu řeky Moravy. Obě části tohoto hradiska leží na ostrovech vytvořených řekou Moravou.
Opevnění velkomoravských Mikulčic tvořila obvodová hradba akropole a předhradí. Hradba akropole skořepinové konstrukce měla hlinitý, dřevěným roštem vyztužený násyp a čelní kamennou plentu o šířce 1,5 až 2 m. Celková šířka hradby dosahovala asi 7 m, výška mohla činit až 4 m. Nízká zídka, která obepínala hradbu na vnější straně. Opírala se o linii kůlu na úpatí svahu jež jsou interpretovány jako předvelkomoravská palisáda, ale jedná se spíš o linii, která měla být protierozním zpevněním břehu říčního ramene v době funkce velkomoravské hradby.
Opevnění předhradí tvořila konstrukčně podobná struktura, jenom s tím rozdílem, že byla slabší dřevohlinitá hradba s čelní kamennou plentou. Z původní hradby se dnes zachoval již pouze obvodový val, který je dnes dobře patrný na celém obvodu akropole.
Mezi akropolí a předhradím je dodnes patrný příkop, patrně uměle vyhloubený jako vodní příkop, původně překlenutý dřevěným mostem. Severní vyústění tohoto příkopu do řečiště bylo uzavřeno řadou srubových komor, vyplněných kamením. Tato konstrukce měla nejen fortifikační, ale i protierozní funkci. Není možno s jistotou vyloučit, že k této hradbě, vybudované na říčním dně, nepřiléhal i dřevěný most.
Případnou existenci dalších fortifikačních útvarů v podhradí nelze zatím archeologicky dokázat. Dříve uváděné fortifikační prvky nebyly patrně skutečným opevněním.
Důležitým obranným a komunikačním prvkem hradiště byly brány a mosty. Obvodová hradba velkomoravského hradu byla v několika místech prolomena branami. Dosud byly prozkoumány tři brány s přiléhajícími dřevěnými mosty. Brány patřily k tzv. čelnímu typu: Jednoduchý průchod hradbou v šířce přibližně 4 metry byl lemován silnými kůly, které patrně nesly dřevěnou věžovitou nástavbu.
Přirozenou ochranou hradiště byla říční ramena řeky Moravy, obepínající akropoli a předhradí. Přístup přes z něj byl umožňovaly mosty. V Mikulčicích zatím víme o třech mostech, z nichž se dochovala část pilot, zaražených do dna řečiště nebo příkopu. Konstrukce odpovídala tradiční stavební technologii, známé například z římských mostů. Délka těchto mostů se pochybovala v rozmezí 30 až 50 metrů a jejich šířka je něco mezi 3 až 6 metry.
Existence věžovitých staveb uprostřed mostu, jak byly dříve zpodobňovány, je málo pravděpodobná. Koncentrace pilířů uprostřed mostů je možné vysvětlit jako doklad oprav a dodatečného zesilování mostů v proudu řeky.
Dalším z významných hradisek na dolním Pomoraví představuje Staré Město - Uherské Hradiště. Nálezy ukazují na hradisko zabírající plochu 600 X 300 metrů, která byla na severní straně ohraničeně zákopem, jižní od Moravy přístupnější strana byla opevněna příkopem, přičemž není vyloučena možnost přítomnosti jednoduchého zemního valu. Západní hranice opevněného hradiště byla tvořena vyvýšeným břehem, východní okraj zůstal nechráněn a tudíž opevnění nedosahovalo kvalit Mikulčic.
Dalším hradiskem jsou Staré Zámky u Líšně. Opevněná plocha má tvar rovnoramenného trojúhelníku a rozkládá se na ostrožně nad údolím potoka Říčky. Přístupovou cestu přehrazují dva valy, z nichž delší vnější byl hliněný bez dřevěné konstrukce, vnitřní měl čelní kamennou zeď, před kterou se však táhla řada kůlů vzdálených od sebe 50 až 60 cm, o kterých se domníváme, že by mohly představovat opevnění z 8. století. V blízkosti vnitřní hradby byl zjištěn i vydatný zdroj vody.
Celkově můžeme zhodnotit, že velkomoravská opevněné byla ve své době výborná a celkové se velmi vydatně opírala o přírodní překážky a využívala všech možností pro vylepšení své celkové obrany.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát